Historie včelaření v našem kraji 

Včelaření, tedy účelné získávání medu od včel, je velmi staré odvětví lidské činnosti. První zmínky jsou datovány do 12. století před naším letopočtem, a to na jeskynních malbách ve Španělsku. Nejstarším dochovaným dokladem o chovu včel ve Slezsku je nález brtě z 1. století před naším letopočtem v korytě řeky Odry. Chov včel byl vždy chráněnou činností ze strany panovníků, neboť si dobře uvědomovali jeho důležitost a prospěšnost. Například Karel IV. vydal dekret o zákazu kácení brtí v lesích a podpoře cechů včelařských.

Naše území bylo trvale osídleno ve 2. polovině 13. století a lze s velkou jistotou říci, že s lidmi přišlo i včelaření. Nejprve v brtích jako lesní včelaření, tedy stojící kmeny, posléze se brtě přesunuly ve formě klád k lidským obydlím. Postupem času začali včelaři chovat včely ve špalcích a košnicích. Byly zakládány různé spolky brtnické, později včelařské, vždy nějakým způsobem podporované panovníky.

Osoblažsko bylo a je svým klimatem a nadmořskou výškou ideální pro chov včel. V Zemském archivu v Opavě lze vyčíst, že včelaři zde byli organizováni již v 30. letech 20. století. Ze záznamu je zřejmé, že zde existoval Reichsverband Deutscher Bienenzucht (Říšský spolek německých včelařů). Byl evidován pro Hotzenplotz ( Osoblaha ), Rosswald ( Rudoltice ), Ober Paulowitz ( Horní Povelice ) a Liebenthal ( Liptáň ). Po 2. světové válce bylo území Osoblažska nově osídleno českým obyvatelstvem. První český včelařský spolek pro soudní okres Osoblažský se sídlem v Osoblaze vznikl 30. 3. 1947, viz. Zápis o založení spolku. Jako Základní organizace Českého svazu včelařů pro Osoblažsko se sídlem ve Slezských Rudolticích funguje dodnes.

Dne 30. 11. 2021

Za zpracování článku a zajištění historických pramenů děkujeme Mgr. Ludmile Schaffartzikové